(úryvok)
Pohrobek legendární Stoky, divadlo SKRAT (v kterém i její někteří bývalí členové stále vystupují) je autorským divadlem režiséra a autora a v neposlední řadě scénografa Dušana Vicena a vyznačuje se osobitým uměleckým stylem. Jeho představení nese bizarní název Napichovači a lízači. Jde o parodii podnikatelského chování, ale hlavně řeči či komunikace, v čemž vzdáleně hra připomíná slavné ptydepe Havlovy hry Vyrozumění. Svojí intertextualitou (narážka na Višňový sad a postavu Firse) rovněž vzbuzuje vzpomínku na Havlovo Odcházení. Je to hra o prázdnotě slov, myšlení, života a celého tohoto podnikatelsko-byznysmenského světa s jeho frazeologií a dutými slovními spojeními. Nápad skvělý, kdyby zde nebyl jeden háček, který spočívá v tom, že herectví je na pomezí profesionality, má spíše charakter hraní na školní besídce a text by asi chtěl závažnější herecké uchopení. Ale i tak je to sympatický pokus mapovat současnou slovenskou společnost, prázdný obsah zdánlivě úspěšného života její určité skupiny, falešnou emancipaci žen, ale zastoupený je zde také pokus vzpoury (záblesk jisté naděje) jedince.
